KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
VYSOČINA
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

Táta horáckých souborů oslavuje

Kdysi se říkalo "co Čech - to muzikant". Platí to i v dnešní přetechnizované době? Moderních zpěváků i hitů máme habaděj. Ovšem zazpívat si pěkně od srdce lidovou písničku, je dílem především členů folklorních souborů, kterých, přes všechny problémy, je u nás stále ještě dost. A jsou to právě oni, kteří se zasloužili o to, že se písničky našich předků nevytratily, nebyly zapomenuty, ale přebírají je mladší generace.
Míla Brtník (nar. 7.1.1928)
Míla Brtník (nar. 7.1.1928)

O Horácku se říkávalo, že je to chudý kraj, kde jsou jen kamenitá políčka a že zde žádný folklor není. Míla Brtník z Jihlavy, který se letos (nar. 7. ledna 1928) dožívá významného životního jubilea, o tom ví své. Když téměř před 50 lety dnes a denně zněly z rozhlasu slovácké a valašské písničky, usmyslel si, že i horácký folklor je třeba dostat do povědomí lidí a vyzvednout jej na stejnou úroveň jako v ostatních oblastech.

Úkol to byl nemalý, ale podařilo se jej splnit a Mílu Brtníka to stálo mnoho úsilí, vždyť horáckému folkloru zasvětil celý svůj dosavadní život. Od mládí rád zpíval písničky, které ho učila maminka i babička. Zvládl hru na housle, kytaru i klavír a to dokázal zúročit. Začínal s mládežnickou agitkou, vedl dívčí pěvecký sbor, ale od roku 1954 je jeho celoživotním koníčkem horácký folklor. Původně čtyřčlenná, následně šestičlenná umělecká skupina, která neznámé horácké melodie uvedla v život při svých vystoupeních, se brzy rozrostla o další taneční páry, a tak vznikl Horácký soubor písní a tanců Vysočan. Právě pro něj Míla Brtník čerpal materiály od starých pamětníků především z Velkého Beranova u Jihlavy. Zapisoval písničky i tance a ty pak upravoval a choreograficky zpracoval. Dnes má materiálů na celý zpěvník z oblasti Horácka a snad se časem najdou i finanční prostředky k jeho vydání.

Velkou radost měl Míla z toho, když se mu podařilo vzkřísit skřípáckou muziku, která se stala raritou nejen strážnických slavností. Je to taková prazvláštní muzika - skřipky - jsou podomácku vyrobené housle z jednoho kusu dřeva, a basa - tu má basista na klíně a musí to s ní umět, aby drnčela, jak má. Dlouhá léta na ni hrával František Koch, původní člen Havrdovy kapely. Škoda, že dnešní hru jihlavských skřípáků poslouchá tam kdesi nahoře v muzikantském nebi. Hodně se Míla Brtník naučil od Zdenky Jelínkové z Brna, která jako etnografka má Horácko, jak se říká, "v malíčku" a se souborem stále spolupracuje.

Vysočan dobré zázemí pro svoji činnost našel v Domě kultury v Jihlavě, který byl postaven v roce 1962. Soubor v jeho prostorách zkouší dodnes, i když poslední tři roky jako občanské sdružení je tu v nájmu, na který mu přispívá Magistrát města Jihlavy.
Díky dobrému vedení uměleckým vedoucím Mílou Brtníkem byl Vysočan od svých počátků úspěšný. Z okresních a krajských kol přehlídek souborů LUT se vracel pravidelně a často vítězně a zajistil si tak účast v národních a celostátních přehlídkách v Popradu, Třinci, Košicích, a ani tady nezůstal bez ocenění. Došlo na spolupráci s brněnským i pražským rozhlasem, přihlásila se Československá televize, soubor má samostatnou desku Skřípáci na Jihlavsku. Jako trvalky zůstanou uchovány vybrané nahrávky a tance na videokazetě natočené z popudu Ministerstva kultury ČR Ústavem lidové kultury ve Strážnici. V průběhu let Míla Brtník zpracoval kolem tří set choreografií, z nich například Svarba, Masopust, Jarmark, Dožínky, Posvícení, Pepina, Ty musíš bdít, Na Vánoce dlouhý noce, Robota a další, tvoří vlastní půlhodinové bloky. Zpracování nespočetného množství scénářů celovečerních pořadů, stohy popsaného notového papíru, tisíce hodin věnovaných úpravám, rozepisování partů pro jednotlivé nástroje, nácviky písní, tanců, muziky, to vše je dílem Míly Brtníka. Že tahle práce přinesla své plody, toho jsou důkazem i úspěchy při zahraničních zájezdech, kam soubor vyjížděl od roku 1966. Tleskali mu diváci na přehlídkách či festivalech v Anglii, Belgii, Bulharsku, Finsku, Francii, Holandsku, Chorvatsku, Jugoslávii, na Korsice, v Maďarsku, Německu, Polsku, Portugalsku a Rakousku. Ve výčtu činnosti se nedají opomenout tradiční Horácké bály (už jich bylo 32) se zvláštním kouzlem pro návštěvníky, mimořádnou atmosférou a velkým zájmem veřejnosti. Obnovena byla i tradice malování horáckých kraslic. V roce 2002 byl Vysočan poprvé organizátorem dvoudenní přehlídky Jihlavské kulturní léto, ve kterém se představily i další složky Vysočanu - Jeřabinka, Dřeváček, Šípek a Pramínek, hosté z jiných oblastí a také soubor ze sousedního Slovenska.

Mílu Brtníka znají v chorvatském Daruvaru, kam několik let jezdil mezi českou menšinu, aby se soubory nacvičoval české tance a dobře je připravil na národopisné slavnosti. Zakládající člen Vysočanu, choreograf, režisér, scénárista, sbormistr, dirigent, primáš i zpěvák v jedné osobě dal podnět k pořádání národopisných slavností Horácko zpívá a tančí v Telčí a ve Světlé nad Sázavou, které už mají svoji tradici a obohacují tak kulturní život uvedených měst.

V současné době je Míla Brtník odborným poradcem jihlavského nakladatelství Astera, které připravuje encyklopedii o krojích na Horácku. Bude to jistě velmi zdařilá publikace. Jeho dítkem je i Horácké folklorní sdružení, které založil po roce 1989 a jehož byl až do roku 2000 předsedou. Dnes nadále působí ve funkci jeho místopředsedy. Horácké folklorní sdružení (HORFoS) poskytuje souborům především metodickou pomoc formou školení a instruktáží, je organizátorem přehlídek Pramínky, Prameny a Zpěváčci.
Jestliže byl Vysočan v průběhu let odměněn řadou diplomů, cen i medailí, je to především zásluhou Míly Brtníka. Vzácné jsou trofeje ze zahraničí. Z polského Zakopaného hlavní cena festivalu Zlatá čupaga, z maďarského Szegedu Zlatý papuč.

Míla Brtník s členkami muziky Vysočan, Kraslice 2002
Míla Brtník s členkami muziky Vysočan, Kraslice 2002

Ve své práci je Míla Brtník neúnavný. Jako člen senátu MFF Strážnice se podílel na přípravě strážnických slavností, ve funkci člena komise pro práci s dětmi při útvaru neprofesionálních umění a dětské estetické aktivity ARTAMA Praha ovlivňoval i dění na tomto úseku. Soubory na Horácku má dokonale zmapovány, vždyť je pravidelně navštěvuje a poskytuje odbornou pomoc.
A jeho vlastní ocenění? Nejvyššího se mu dostalo v roce 1996, kdy americký životopisný ústav Institut ABI J. H. Evanse Mílu Brtníka zapsal do mezinárodní příručky významných osobností Kdo je kdo. Je držitelem Medaile Ministerstva kultury SRN z roku 1967, Stříbrnou minci města Jihlavy obdržel před čtyřmi lety. V roce 2000 převzal z rukou náměstka ministra kultury ČR Uznání za významnou celoživotní práci, je držitelem Ceny Rady města Jihlavy, kterou za nepřehlédnutelnou celoživotní práci v oblasti kultury převzal v roce 2002. Na všech jeho úspěších má podíl i manželka Květa, která má pro jeho velkého koníčka pochopení a vytváří mu vhodné rodinné zázemí.

Jestliže je životním krédem Míly Brtníka - vyzvednout horácký folklor na stejnou úroveň ostatních oblastí, aby se neříkalo, že na Horácku žádný folklor není, pak může být spokojen, vždyť vychoval řadu pokračovatelů v celé oblasti Vysočiny.
Svým nadšením nakazil především vlastní rodinu. S manželkou Květou začínal jako pěvecké duo a sólový taneční pár. Zapojil syna - ten je úspěšným vedoucím souborů Šípek a Pramínek, i vnuky - Míla (III.) je violoncellistou, Honza tvrdí muziku u basy a pěkně zpívá. Snacha Dana primášuje velké muzice a je vedoucí dětské muziky Šípku a Pramínku. Není to báječné - mít ve vlastních řadách tolik pokračovatelů?
Dnes je Míla Brtník celostátním pojmem a pro Horácko tím, čím býval Slávek Volavý pro Slovácko.

A protože náš jubilant ve svých 75 letech je velký optimista a má hodně elánu, jistě ještě zdaleka neřekl poslední slovo.
Můžeme se těšit na další zdařilé choreografie pěvecko-tanečních bloků nejen pro Vysočan, ale i pro ostatní horácké soubory.
Aby se mu stále dařilo, k tomu přejeme pevné zdraví a hodně tvůrčích nápadů.
Na čtyřicet souborů v regionu Horácko je zárukou, že folklor tady bude stále vzkvétat a lidové umění Vysočiny bude uchováno pro příští generace.

Věra Hromádková

Diskusní fórum čtenářů

(prozatím 1 názor)
Gorol20.06.2008 v 11:06
Gorole na hrad!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

DALŠÍ INFORMACE: BRTNÍK Míla

SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY

Zveřejněno 23.02.2003 v 22:07 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
Zprávy horské služby
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba